Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
Pes
Kerstin Ekman Skladem244 Kč
Do košíku
-
V kůži vlka
Kerstin Ekman Skladem259 Kč
Do košíku
-
E-kniha: V kůži vlka
Nakladatelství Bourdon Dostupné239 Kč
Do košíku
-
Černá voda
Kerstin Ekman Dostupné364 Kč
Do košíku
-
Poslední pramen
Kerstin Ekman Dostupné345 Kč
Do košíku
-
Stírací losy
Kerstin Ekman Dostupné328 Kč
Do košíku
-
Umíráček
Kerstin Ekman Dostupné246 Kč
Do košíku
-
Hundeherz
Kerstin Ekman Dostupné216 Kč
Do košíku
-
The Spring
Kerstin Ekman Dostupné465 Kč
Do košíku
-
The Angel House
Kerstin Ekman Dostupné465 Kč
Do košíku
-
City of Light
Kerstin Ekman Dostupné465 Kč
Do košíku
-
Witches' Rings
Kerstin Ekman Dostupné465 Kč
Do košíku
-
Zum leben erweckt
btb Skladem10 Kč
Do košíku
-
Blackwater
Kerstin Ekman Dostupné304 Kč
Do košíku
-
The Dog
Kerstin Ekman Dostupné280 Kč
Do košíku
-
Vlčí kůže
Kerstin Ekman Není skladem331 Kč
Do košíku
-
E-kniha: Pes
MOBA Není skladem169 Kč
Do košíku
-
Wolfslichter
Kerstin Ekman Není skladem433 Kč
Do košíku
-
Geschehnisse am Wasser
Kerstin Ekman Není skladem272 Kč
Do košíku
-
Hundeherz
Kerstin Ekman Není skladem238 Kč
Do košíku
-
Childhood
Kerstin Ekman Není skladem189 Kč
Do košíku
-
Oszustki
Kerstin Ekman Není skladem72 Kč
Do košíku
-
Hundeherz
Kerstin Ekman Není skladem47 Kč
Do košíku
-
černá voda
Argo Není skladem
Do košíku
Recenze knih autora
daramegan napsal/a o Stírací losy
Stírací losy je vcelku divný příběh a to nepřeháním. Tak jako Vlčí kůže, i tady jsem si chvílemi říkala, že je to jeden velký chaos a zmatek, pořádně jsem nedokázala pobrat, kde jsem, s kým a proč. Ale i přesto tento fakt je na příběhu něco kouzelného, co mě nutí číst dál a následně si všechny drobné nuance dát dohromady. věřím, že tato kniha nebude pro každého a vyberou si ji jen ti, k... číst celéteří se už s autorkou setkali. Tak jako já. Pokud ovšem chcete zkusit něco nového, neotřelého, a tím, že je to zmatené - tak originálního, určitě autorku zkuste. :-)
Ivuska napsal/a o Stírací losy
Stírací losy jsou takovou trochu zvláštní knihou - na jednu stranu bych mohla říct, že celý příběh byl vlastně o ničem. Jenže byl napsaný takovým podmanivým až poetickým stylem, který jsem si užívala a s nadšením jsem četla dál a dál. Navíc mě zaujalo, jaká tajemství hlavní hrdinka o své rodině postupně objeví. Je jasné, že kniha nesedne každému, opravdu je velmi specifická - ale mně se... číst celé právě tohle specifično líbilo, takže ji ráda doporučím.
U samotné knihy jsem měla dva zásadní problémy. První je zmíněn i v knize, kdy se respektuje rukopis autorky a proto překlad neobsahuje přímé řeči, žádné uvozovky, nic a mi to činilo chvílemi potíže. Netušila jsem v určitých pasážích, jestli si to hrdinové pouze myslí, nebo k sobě promlouvají a chvílemi jsem se ztrácela.
Druhý problém spočíval v množství postav a prolínání jejich p... číst celéříběhů, kdy jsem se opět ztrácela a nedokázala si to kolikrát spojit dohromady a odnesla z určitých kapitol jen útržky, které mi kolikrát nedávaly smysl.
Ovšem co musím vyzdvihnout je umění, s jakým spisovatelka dokázala popisovat tamní přírody a kruté podmínky zimních měsíců. Při jejím popisu jsem kolikrát se opravdu musela přesvědčit, že tuto knihu čtu v létě a koukala se z okna, že není zima a nepadá sníh. Bylo to dokonale autentické. Bylo to skvostné. Umět popsat sněhovou vichřici tak, že máte chuť se přikrýt dekou, obout sněhule a schoulit se ke krbu.
Je těžké dát knize jednoznačné hodnocení, byly chvíle, kdy jsem vůbec netušila, co čtu a byly kapitoly, které mě maximálně bavily. Třeba život přímo Hillevi byl zajímavý a čtivý.
Proto se uchýlím k hodnocení 3,5*, skoro ke čtyřce, ale čisté to není.
Druhý problém spočíval v množství postav a prolínání jejich p... číst celéříběhů, kdy jsem se opět ztrácela a nedokázala si to kolikrát spojit dohromady a odnesla z určitých kapitol jen útržky, které mi kolikrát nedávaly smysl.
Ovšem co musím vyzdvihnout je umění, s jakým spisovatelka dokázala popisovat tamní přírody a kruté podmínky zimních měsíců. Při jejím popisu jsem kolikrát se opravdu musela přesvědčit, že tuto knihu čtu v létě a koukala se z okna, že není zima a nepadá sníh. Bylo to dokonale autentické. Bylo to skvostné. Umět popsat sněhovou vichřici tak, že máte chuť se přikrýt dekou, obout sněhule a schoulit se ke krbu.
Je těžké dát knize jednoznačné hodnocení, byly chvíle, kdy jsem vůbec netušila, co čtu a byly kapitoly, které mě maximálně bavily. Třeba život přímo Hillevi byl zajímavý a čtivý.
Proto se uchýlím k hodnocení 3,5*, skoro ke čtyřce, ale čisté to není.
Tahle kniha mě rozbrečela. Jedná se o nádherný příběh, ale zároveň také o dost hrozný. Je zde totiž jasně ukázáno, jak může zvíře trpět kvůli nedostatku lidského zájmu a mnoha krutosti z lidské strany. Zároveň je tu však ukázána také lidská láska, kterou může člověk ke zvířeti čekat. Je to rozporuplný příběh, ale rozhodně by měl být čten. Možná si pak někteří lidé uvědomí, že se mají ke... číst celé zvířatům chovat s úctou a ne jako k věcem.
Veronika Černucká napsal/a o Černá voda
„Černá voda“ je švédský detektivní román, kterým si jeho autorka v roce 1993 vydobyla mezinárodní věhlas. Kniha získala několik významných ocenění a byla přeložena do mnoha jazyků. V roce 2012 bezkonkurenčně vyhrála čtenářskou anketu o nejlepší švédskou detektivku všech dob.
Kerstin Ekmanová (1933) začala psát detektivní romány už v padesátých letech, ale skutečný úspěch jí přines... číst celéla až kniha „Černá voda“. Čeští čtenáři si na ni museli počkat dvacet let, větší štěstí měli Slováci, protože do slovenštiny byla přeložena hned po vydání. Knihu uvedlo na trh nakladatelství Argo, které na ni získalo finanční podporu od Švédské umělecké rady.
„Černá voda“ není žádná tuctová detektivka, a pokud hledáte nenáročné čtivo, raději se poohlédněte jinde. Překvapit vás může už to, že kniha má 544 stran a je opatřená doslovem, což u detektivek nebývá zvykem. Doslovu se ujala překladatelka Dagmar Hartlová, a jestli mohu něco poradit, nechte si její poznámky až na konec. Jinak byste v příběhu mohli hledat něco, co tam ani nemusí být. Hartlová o knize hovoří jako o filozofické práci plné jinotajů a filozofických pojmů. Feminismus, tradiční role, existencialismus, mystika a náboženské motivy – to je jen část toho, co prý v příběhu najdete.
Významnou roli v příběhu má Johan, který je podle Hartlové ve skutečnosti biblickým Josefem. Proč? Protože Johan byl hozený do studny stejně jako Josef. Ve studené vodě plave úhoř, což je údajně sexuální symbol převzatý z Junga. Máte-li rádi detektivní záhady, prostě se pusťte do čtení a nějakou symbolikou, se kterou se dá úspěšně polemizovat, neřešte. „Černá voda“ je krimi román, ale autorka vám poskytla dost vodítek, díky kterým dokážete celý případ vyřešit stejně jako v klasické detektivce.
K příběhu přistupuje jako R. Rendellová ve svých psychologických románech. Všechny její postavy dostaly spoustu prostoru a vy se dozvíte hodně podrobností z jejich života. Detailně sledujete, co dělají i co si myslí. Ekmanová přesto nepouští ze zřetele to, že píše detektivku. S vraždou (dvojnásobnou) se setkáváme poměrně brzy. Příběh autorka vypráví ve dvou časových rovinách. Začíná přítomností, aby se poté vrátila v čase o osmnáct let dříve. Kniha končí přítomností, kterou poznamenala stará vražda. Celé to funguje na principu, který s oblibou využívala A. Christie: jeden z hrdinů si uvědomí, že dokáže vyřešit starou vraždu, začne šťourat do uzavřeného případu a poté sám umírá, protože je zavražděn někým, kdo si nepřeje připomínat minulost.
V knize je spousta informací o vesnici „Černá voda“ i o jejích obyvatelích a jejich problémech. Ekmanová je vyznavačka realismu a je to znát. Díky tomu se dozvíte i to, jakou značku kávy kdo pije. A někde mezi těmito na první pohled nepodstatnými informacemi jsou skryté stopy k odhalení vraha. Zřejmě jste již pochopili, že Ekmanová vytvořila detektivku a psychologický román v jednom. Její styl je originální a nezastírám, že někomu může činit jisté obtíže.
Najdete tady knižní výrazy, poetismy, metafory a personifikace. Autorka dělá doslova psí kusy jen proto, aby nepoužila obyčejnou větu, jejímž základem je pro ni nudné sloveso. Je tu mnoho větných ekvivalentů, slova se opakují a jen málo věcí řekne přímo. Občas tedy můžete pouze hádat, co tím chtěl básník říci. Jako příklad uvedu sloveso „šírá“. Neznala jsem ho a nějakou dobu mi trvalo, než mi došlo, že základem je „šero“.
„Černá voda“ je plnokrevná detektivka, jejíž závěr vás rozhodně nezklame. Vrah je odhalen a jako bonus je tu ještě jedna věc, která souvisí s pointou a týká se lidského neštěstí. Téma autorka pojala cynicky a hodně drsně. Nevím, zda bych knihu hodnotila jako nejlepší švédskou detektivku všech dob, ale rozhodně stojí za přečtení.
Kerstin Ekmanová (1933) začala psát detektivní romány už v padesátých letech, ale skutečný úspěch jí přines... číst celéla až kniha „Černá voda“. Čeští čtenáři si na ni museli počkat dvacet let, větší štěstí měli Slováci, protože do slovenštiny byla přeložena hned po vydání. Knihu uvedlo na trh nakladatelství Argo, které na ni získalo finanční podporu od Švédské umělecké rady.
„Černá voda“ není žádná tuctová detektivka, a pokud hledáte nenáročné čtivo, raději se poohlédněte jinde. Překvapit vás může už to, že kniha má 544 stran a je opatřená doslovem, což u detektivek nebývá zvykem. Doslovu se ujala překladatelka Dagmar Hartlová, a jestli mohu něco poradit, nechte si její poznámky až na konec. Jinak byste v příběhu mohli hledat něco, co tam ani nemusí být. Hartlová o knize hovoří jako o filozofické práci plné jinotajů a filozofických pojmů. Feminismus, tradiční role, existencialismus, mystika a náboženské motivy – to je jen část toho, co prý v příběhu najdete.
Významnou roli v příběhu má Johan, který je podle Hartlové ve skutečnosti biblickým Josefem. Proč? Protože Johan byl hozený do studny stejně jako Josef. Ve studené vodě plave úhoř, což je údajně sexuální symbol převzatý z Junga. Máte-li rádi detektivní záhady, prostě se pusťte do čtení a nějakou symbolikou, se kterou se dá úspěšně polemizovat, neřešte. „Černá voda“ je krimi román, ale autorka vám poskytla dost vodítek, díky kterým dokážete celý případ vyřešit stejně jako v klasické detektivce.
K příběhu přistupuje jako R. Rendellová ve svých psychologických románech. Všechny její postavy dostaly spoustu prostoru a vy se dozvíte hodně podrobností z jejich života. Detailně sledujete, co dělají i co si myslí. Ekmanová přesto nepouští ze zřetele to, že píše detektivku. S vraždou (dvojnásobnou) se setkáváme poměrně brzy. Příběh autorka vypráví ve dvou časových rovinách. Začíná přítomností, aby se poté vrátila v čase o osmnáct let dříve. Kniha končí přítomností, kterou poznamenala stará vražda. Celé to funguje na principu, který s oblibou využívala A. Christie: jeden z hrdinů si uvědomí, že dokáže vyřešit starou vraždu, začne šťourat do uzavřeného případu a poté sám umírá, protože je zavražděn někým, kdo si nepřeje připomínat minulost.
V knize je spousta informací o vesnici „Černá voda“ i o jejích obyvatelích a jejich problémech. Ekmanová je vyznavačka realismu a je to znát. Díky tomu se dozvíte i to, jakou značku kávy kdo pije. A někde mezi těmito na první pohled nepodstatnými informacemi jsou skryté stopy k odhalení vraha. Zřejmě jste již pochopili, že Ekmanová vytvořila detektivku a psychologický román v jednom. Její styl je originální a nezastírám, že někomu může činit jisté obtíže.
Najdete tady knižní výrazy, poetismy, metafory a personifikace. Autorka dělá doslova psí kusy jen proto, aby nepoužila obyčejnou větu, jejímž základem je pro ni nudné sloveso. Je tu mnoho větných ekvivalentů, slova se opakují a jen málo věcí řekne přímo. Občas tedy můžete pouze hádat, co tím chtěl básník říci. Jako příklad uvedu sloveso „šírá“. Neznala jsem ho a nějakou dobu mi trvalo, než mi došlo, že základem je „šero“.
„Černá voda“ je plnokrevná detektivka, jejíž závěr vás rozhodně nezklame. Vrah je odhalen a jako bonus je tu ještě jedna věc, která souvisí s pointou a týká se lidského neštěstí. Téma autorka pojala cynicky a hodně drsně. Nevím, zda bych knihu hodnotila jako nejlepší švédskou detektivku všech dob, ale rozhodně stojí za přečtení.
Nádherný příběh, u kterého se normální člověk určitě dojme, protože kniha ukazuje, jak může zvíře trpět kvůli nedostatku zájmu, který by o něj člověk měl být a také jak může trpět kvůli různým krutostem, které si musí právě z lidské strany vytrpět. Je to opravdu dojemná kniha plná situací, kdy se opravdu rozbrečíte a navíc pokud máte nějakého domácího mazlíčka, rozbrečíte se ještě více,... číst celé aspoň si to mylsím.
Veronika Černucká napsal/a o Umíráček
„Umíráček“ je napínavá detektivka říznutá psychologickým románem. Ekmanová na malém prostoru rozehrává úžasnou hru, ve které přijde pár lidí o život. Příběh vás zavede do švédských lesů, kde skupinka přátel pořádá lov na losy, a v knize najdete všechno, co má mít dobrá detektivka: inteligentní zápletku, napětí, překvapivý závěr a atraktivní prostředí.
„Umíráček“ právě vydalo naklad... číst celéatelství Argo. V tomto nakladatelství již vyšla Ekmanové „Černá voda“, která má s aktuálním románem máloco společného. „Černá voda“ je hutný a čtenářsky náročný (téměř) filozofický román s detektivní zápletkou. Kniha má přes pět set stran a Ekmanová kladla důraz na originální jazyk plný jinotajů a metafor. „Umíráček“ je o poznání útlejší a čtivější. Nemyslím to nijak hanlivě, ale jde o detektivku, kterou zvládne každý. Namáhat mozek si budete, ale to kvůli komplikované zápletce a nikoliv proto, že se budete pokoušet přijít na to, co „tím chtěl básník říci“.
„Umíráček“ je přímočarý a surový. Všechno se tady říká na rovinu a poměrně cynicky. Autorka i její postavy si neberou servítky a vy si možná občas řeknete, že tohle je už docela brutální. Ekmanová píše mistrně a rozumí řemeslu, proto pochopila, že je nutné jazyk přizpůsobit ději. Příroda, ve které se děj odehrává, je drsná, proto je takový i styl knihy. Hrdinové příběhu jsou neotesaní chlápci, kteří nejdou pro ránu daleko, a rozhodně si nelibují v nějakých salónních řečičkách. Jejich život je bojem o přežití v místě, kde je neustále zima a nedostatek jídla.
Tito muži plánují lov na losa, díky kterému by mohli získat maso na celou zimu. Bohužel před lovem dojde k nehodě, která změní jejich plány. Několik postav se dopustí trestného činu, při kterém někdo přijde o život. Drama začíná ve chvíli, kdy se aktéři musí jednomyslně shodnout na tom, co udělají. Ačkoliv se snaží zahladit stopy po tom, co provedli, zanedlouho se o věc začnou zajímat média a policie. Muži pár věcí zanedbali a čtenář se postupně dozvídá, jaké udělali chyby. V této linii jde o kriminální román zaměřený na policejní vyšetřování.
Druhá linie příběhu je originálnější a čtenářsky vděčnější. V ní se komplikují vztahy mezi jednotlivými postavami. Připravte se na to, že už v této fázi je docela možné, že někdo zemře nebo bude zraněný. Vrcholem příběhu je lov, který má být zástěrkou pro další zločin. Ekmanová vymyslela naprosto nepředvídatelný příběh, kde nic není takové, jak se zdá. Čeká vás řada překvapení a některá jsou opravdu šokující. Postavy jsou plné emocí, vzteku a nenávisti, ale příběh je vystavěný s chladnou logikou a cynismem. A také se smyslem pro černý humor, jak záhy zjistíte.
„Umíráček“ má hlavu a patu, a proto se nemusíte obávat, že byste se na konci nedozvěděli, jak to vlastně celé bylo a co kdo provedl. Aktéři příběhu mají své rodiny a díky tomu v knize nechybí ženský element. I když je tu důležitá příroda, ve které se muži pohybují, neobávejte se dlouhých popisných pasáží. Příroda je tu spíš proto, aby dokreslila atmosféru a nahnala vám strach.
„Umíráček“ je zdařilý podmanivý román, který ocení čtenáři detektivek, psychologických románů, ale i hororů. Ze současné produkce detektivek vyčnívá a neměla by uniknout pozornosti těch, kteří mají rádi tak trochu jiné detektivky.
„Umíráček“ právě vydalo naklad... číst celéatelství Argo. V tomto nakladatelství již vyšla Ekmanové „Černá voda“, která má s aktuálním románem máloco společného. „Černá voda“ je hutný a čtenářsky náročný (téměř) filozofický román s detektivní zápletkou. Kniha má přes pět set stran a Ekmanová kladla důraz na originální jazyk plný jinotajů a metafor. „Umíráček“ je o poznání útlejší a čtivější. Nemyslím to nijak hanlivě, ale jde o detektivku, kterou zvládne každý. Namáhat mozek si budete, ale to kvůli komplikované zápletce a nikoliv proto, že se budete pokoušet přijít na to, co „tím chtěl básník říci“.
„Umíráček“ je přímočarý a surový. Všechno se tady říká na rovinu a poměrně cynicky. Autorka i její postavy si neberou servítky a vy si možná občas řeknete, že tohle je už docela brutální. Ekmanová píše mistrně a rozumí řemeslu, proto pochopila, že je nutné jazyk přizpůsobit ději. Příroda, ve které se děj odehrává, je drsná, proto je takový i styl knihy. Hrdinové příběhu jsou neotesaní chlápci, kteří nejdou pro ránu daleko, a rozhodně si nelibují v nějakých salónních řečičkách. Jejich život je bojem o přežití v místě, kde je neustále zima a nedostatek jídla.
Tito muži plánují lov na losa, díky kterému by mohli získat maso na celou zimu. Bohužel před lovem dojde k nehodě, která změní jejich plány. Několik postav se dopustí trestného činu, při kterém někdo přijde o život. Drama začíná ve chvíli, kdy se aktéři musí jednomyslně shodnout na tom, co udělají. Ačkoliv se snaží zahladit stopy po tom, co provedli, zanedlouho se o věc začnou zajímat média a policie. Muži pár věcí zanedbali a čtenář se postupně dozvídá, jaké udělali chyby. V této linii jde o kriminální román zaměřený na policejní vyšetřování.
Druhá linie příběhu je originálnější a čtenářsky vděčnější. V ní se komplikují vztahy mezi jednotlivými postavami. Připravte se na to, že už v této fázi je docela možné, že někdo zemře nebo bude zraněný. Vrcholem příběhu je lov, který má být zástěrkou pro další zločin. Ekmanová vymyslela naprosto nepředvídatelný příběh, kde nic není takové, jak se zdá. Čeká vás řada překvapení a některá jsou opravdu šokující. Postavy jsou plné emocí, vzteku a nenávisti, ale příběh je vystavěný s chladnou logikou a cynismem. A také se smyslem pro černý humor, jak záhy zjistíte.
„Umíráček“ má hlavu a patu, a proto se nemusíte obávat, že byste se na konci nedozvěděli, jak to vlastně celé bylo a co kdo provedl. Aktéři příběhu mají své rodiny a díky tomu v knize nechybí ženský element. I když je tu důležitá příroda, ve které se muži pohybují, neobávejte se dlouhých popisných pasáží. Příroda je tu spíš proto, aby dokreslila atmosféru a nahnala vám strach.
„Umíráček“ je zdařilý podmanivý román, který ocení čtenáři detektivek, psychologických románů, ale i hororů. Ze současné produkce detektivek vyčnívá a neměla by uniknout pozornosti těch, kteří mají rádi tak trochu jiné detektivky.
Jedinečné vyprávění očima pejska, který se od štěněte ocitne zcela sám uprostřed švédské přírody. Zápletka je sice fádní, ale kniha je to bravurní! Autorka umí velice podrobně a barvitě popsat nejen okolní přírodu, krajinu, zvířata, ale i především pocity a myšlení, vnímání malého zvířecího hrdiny. A je krásné při čtení sledovat, jak se z neohrabaného štěněte stane samostatný pejsek. Kn... číst celéiha je nejen o samotě, hladu, odhodlání, vůli, ale i o lásce a důvěře. Velice podařená kniha nejen pro milovníky pejsků a zvířat obecně.
Booklover napsal/a o Geschehnisse am Wasser
Voe jahren hat annie raft irgendwo tief in den wäldern einen mann an sich vorbeihuschen sehen und dann zwei leichen entdeckt. Jetzt findet sie ihre inzwischen erwachsene tochter in den armen jenes fremden wieder, den sie für den mörder halt. Geschehnisse am wasser übt von der ersten bis zur letzten zeile einen unwiderstehlichen sog aus. Ich empfehle diese buch jedem. Ich finde das buch ... číst celéhöchst interessant.
Stejně jako je tomu v předchozí recenzi, i já jsem měla maličko problém, protože jsem zvyklá na přímou řeč, na uvozovky a na tohle všechno. Myslím si, že to si měl možná právě překladatel a pak korektoři maličko vydupat, protože je to velmi důležité pro české čtenáře. V některých pasážích právě vůbec netušíte, jestli si to postava myslí nebo jestli to říká nahlas nebo jak to vlastně je.... číst celé Bylo zde také hodně příběhů jednotlivých postav, takže se člověk někdy ztrácel. Každopádně, kniha je to vcelku fajn.
Zvláštní kniha, zvláštní příběh, ale u Kerstin Ekmanové miluji její popisy přírody, takže to u mě celou kniju hodně pozvedává. Spíše než o thriller jde o psychologický román, kdy parta mužů, tesici se na každoroční lov losů, způsobí smrtelnou nehodu a pokusí se jí zamaskovat. A pak se rozjíždí řetězec až děsivých událostí.
Jakožto milovníka zvířat (až tak, že jsem vegetarián) mě o... číst celépravdu děsily scény samotného lovu, porcování zvířat atd. Ale celkově to nebylo vůbec špatné čtivo.
Jakožto milovníka zvířat (až tak, že jsem vegetarián) mě o... číst celépravdu děsily scény samotného lovu, porcování zvířat atd. Ale celkově to nebylo vůbec špatné čtivo.
Pro začátek velikánská pochvala za tuto knihu . Kniha je skvělá,výborně se čte.Musím všem jen tuto knihu doporučit .Začátkem jara roku 1916 se mladá porodní asistentka Hillevi Klarinová z Uppsaly vydává do kraje Jämtland na severu Švédska. Následuje pastora Edvarda, jenž se tam má ujmout správy farnosti Černá Voda. Hillevi, která je s Edvardem tajně zasnoubená, není na to, co ji na seve... číst celéru čeká, připravena.Velice mě bavila,výborně se čte . Doporučuji .
mera napsal/a o Černá voda
Už mám těch severských příběhů po krk. Vydavatel by si měl uvědomit, že skandinávské jméno autora ještě neznamená, že je kniha dobrá. Četl to vůbec někdo krom překladatele a editora? Postavy na mě působily jako náměsíčné, jen tak se motaly dějem bez jakéhokoliv viditelného cíle. Žádnou akci v knize nenajdete, a napětí už vůbec ne. Ono se tam celkově vlastně skoro vůbec nic neděje, autor... číst celéka jen popisuje různé hovadiny.
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
