Když se zdá Selmě o okapi, je jasné, že někdo v její blízkosti brzy umře, jenže se neví kdo… Tento příběh nám vypráví Luisa, vnučka Selmy, nejprve desetiletá, ale sledujeme jí až do její dospělosti. Jejíma očima vidíme rozličné postavičky z jedné malé německé vesničky. Různé podivíny, kteří mají své rituály a úchylky, i přesto si je všechny zamilujete. Je to kniha o vztazích mezi l... číst celéidmi, o lásce, o smrti, o nevyřčených, ale známých věcech. Je to kniha, do které se prostě zamilujete.
U této knihy nemám slov, abych Vám řekla, jak moc se mi líbila. Tolik pocitů a emocí, které se na Vás přenesou. Při čtení jsem se usmívala, častěji však brečela, i přesto se mi to celé tak moc líbilo. Užívala jsem si každé slovo, postupně jsem si knihu dávkovala, abych s Luisou, Selmou a všemi ostatními mohla být co nejdéle.
V knize nehledejte žádnou velkou akci, i když pár nečekaných situací Vás tu může překvapit. Ale je to spíše poklidné vyprávění o životě několika zajímavých, ale vlastně úplně obyčejných lidí.
Moc mi sedl autorčin styl, je to napsáno až poeticky, moc se mi líbily její přirovnání, veškeré použité metafory. Ze začátku jsem si věty, které mě zaujaly, chtěla vypsat, ale pak jsem zjistila, že bych v podstatě musela opsat celou knihu
Tahle kniha mě zaujala svou pověstí „kroniky ohlášené smrti na německý způsob“. I městečko, zobrazené v románu německé autorky, bývá srovnáváno s magickým Macondem ze Sto roků samoty Gabriela Garcíi Marqueze. Pravda ale je taková, že na rozdíl od obou výše uvedených Marquézových knih, které čtu pořád dokola, jsem tuhle knihu odložil už po první kapitole a rozhodně ji neplánuju dočíst. N... číst celéebavil mě ani jazyk ani autorčina obraznost. Ničím mě nedokázala připoutat. Ani dějem. Nefungovalo na mě nic. Nix, jak říkají Němci.