V této knize se mísí romantické a realistické prvky. Kniha je hodně obsáhlá a knihu jsem četl několik dní. Řekl bych, že kniha je spíše určená pro ženy a dívky. V knize jsem také nalezl hodně myšlenek. Kniha se celkově četla dobře. Je pravda, že kniha je rozvláčnější, má 38 kapitol. Pokud si čtenářky rozplánují jednotlivé kapitoly do jednotlivých dnů a nebudou chtít knihu přečíst za jeden den, tak si myslím, že jim kniha přinese pěkný čtenářský zážitek, pokud jsou ještě k tomu romantické duše.
Hlavní postavou je Jana Eyrová, která nemá jednoduché dětství, žije u své tety, která ji následně pošle do domova pro dívky, kde se učí různým dovednostem. Později působí jako vychovatelka u pana Rochestra, kde později dojde k řadě událostí.. Seznamuje se s řadou dalších lidí, např. Janem Křtitelem, jehož chování vůči Janě Eyrové mne trochu mrzelo.. Jana Eyrová je upřímná, rozumná mladá dívka, která trochu hraje na piano a kreslí obrazy. Je dobrosrdečná, dokáže naslouchat ostatním a nenechá se ovlivnit jinými názory. Je sama sebou a dokáže ve vyhrocených situacích říct lidem pravdu do očí, dokáže odpouštět. Jana Eyrová zastává názor, že pokud se k nám někdo nechová dobře, nemáme si to nechat líbit a máme se bránit. Samozřejmě člověk snese hodně, ale pokud se překročí určitá mez, překročí se jakási pomyslná hranice, měli bychom se určitě ozvat, i když v reálném životě je to mnohdy těžké. Snadno se o tom píše, ale mnohem hůř se to aplikuje v praxi.
V knize nalezneme také různé úvahy o Bohu. Kromě smutných událostí jsem v knize také našel humorné situace, zejména se mi líbily rozhovory, které vedl pan Rochestr s Janou Eyrovou. Jedna událost, kterou vymyslel pan Rochester, mne hodně překvapila a vůbec jsem to od něj nečekal. Nicméně zpětně mi to připadalo zábavné, ačkoliv to asi neměl dělat.. :)
Z knihy si lze také vzít ponaučení. Pokud někoho doopravdy milujeme, měli bychom svému partnerovi říkat pravdu a nic před ním nezamlčovat. Podle mého názoru je to nejlepší. Vím, že pravda je někdy nepříjemná, ale raději žít v pravdě než v polopravdě, lži, anebo nevědomosti. Pokud se jedná o důležitou informaci, která se bezprostředně dotýká našeho soužití s partnerem, měl by tuto informací náš partner určitě vědět. Z knihy jsem si také odnesl, že bychom měli respektovat názor jiného člověka a smířit se s rozhodnutím, které nám oznámí, ačkoliv bychom si představovali jinou odpověď. Neměli bychom rozhodně se k němu chovat odtažitě a zatrpkle jen proto, že nám někdo nevyhověl. Měli bychom být tolerantní a ponechat druhému člověku svobodnou vůli, ať už se rozhodně jakkoliv.
V závěru knihy se vyskytují VYSVĚTLIVKY, což je určitě přínosem pro čtenáře. Myslím si, že pro větší zpřehlednění mohly být francouzské věty (slova) přeloženy do češtiny přímo v textu, anebo pod čarou než je uvádět ve Vysvětlivkách. Podle mého názoru by to bylo přehlednější.
Recenze
Nejoblíbenější pasáží je pro mě bloudění Jany po vřesovištích a vždycky když jsem knížku četla znovu a znovu jsem doufala, že se tam objeví p. Rocherster a odvede si jí domů, bohužel se to nikdy nestane. Ale možná právě proto je tento příběh tak poutavý a dojemný.
Je to velká klasika mezi světovou literaturou, nenahraditelný klenot anglické literatury, který dle mého nic nepřekoná. Velká srdeční záležitost.
Příběh jsem znala i z různých filmových zpracování a rozhodla jsem se knihu přečíst.
Jana je jedna z mých nejoblíbenějších ženských postav. Obdivovala jsem její sílu, že se nevzdávala a že dokázala i odpustit pro mě neodpustitelné.
Pan Rochester je kapitola sama o sobě. :D Ale ve finále ho mám taky ráda. I když jsem ho trochu někdy nechápala...
Krásné, romantické, smutné, dojemné. Takhle bych popsala tento román.
Je to úžasný příběh, hodně silný a dojemný, ten konec mě vždycky tak dojme že už se těším na další setkání. Jane má skvělý charakter a celá kniha má silný morální podtext. Všem doporučuji!
Hlavní postavou je Jana Eyrová, která nemá jednoduché dětství, žije u své tety, která ji následně pošle do domova pro dívky, kde se učí různým dovednostem. Později působí jako vychovatelka u pana Rochestra, kde později dojde k řadě událostí.. Seznamuje se s řadou dalších lidí, např. Janem Křtitelem, jehož chování vůči Janě Eyrové mne trochu mrzelo.. Jana Eyrová je upřímná, rozumná mladá dívka, která trochu hraje na piano a kreslí obrazy. Je dobrosrdečná, dokáže naslouchat ostatním a nenechá se ovlivnit jinými názory. Je sama sebou a dokáže ve vyhrocených situacích říct lidem pravdu do očí, dokáže odpouštět. Jana Eyrová zastává názor, že pokud se k nám někdo nechová dobře, nemáme si to nechat líbit a máme se bránit. Samozřejmě člověk snese hodně, ale pokud se překročí určitá mez, překročí se jakási pomyslná hranice, měli bychom se určitě ozvat, i když v reálném životě je to mnohdy těžké. Snadno se o tom píše, ale mnohem hůř se to aplikuje v praxi.
V knize nalezneme také různé úvahy o Bohu. Kromě smutných událostí jsem v knize také našel humorné situace, zejména se mi líbily rozhovory, které vedl pan Rochestr s Janou Eyrovou. Jedna událost, kterou vymyslel pan Rochester, mne hodně překvapila a vůbec jsem to od něj nečekal. Nicméně zpětně mi to připadalo zábavné, ačkoliv to asi neměl dělat.. :)
Z knihy si lze také vzít ponaučení. Pokud někoho doopravdy milujeme, měli bychom svému partnerovi říkat pravdu a nic před ním nezamlčovat. Podle mého názoru je to nejlepší. Vím, že pravda je někdy nepříjemná, ale raději žít v pravdě než v polopravdě, lži, anebo nevědomosti. Pokud se jedná o důležitou informaci, která se bezprostředně dotýká našeho soužití s partnerem, měl by tuto informací náš partner určitě vědět. Z knihy jsem si také odnesl, že bychom měli respektovat názor jiného člověka a smířit se s rozhodnutím, které nám oznámí, ačkoliv bychom si představovali jinou odpověď. Neměli bychom rozhodně se k němu chovat odtažitě a zatrpkle jen proto, že nám někdo nevyhověl. Měli bychom být tolerantní a ponechat druhému člověku svobodnou vůli, ať už se rozhodně jakkoliv.
V závěru knihy se vyskytují VYSVĚTLIVKY, což je určitě přínosem pro čtenáře. Myslím si, že pro větší zpřehlednění mohly být francouzské věty (slova) přeloženy do češtiny přímo v textu, anebo pod čarou než je uvádět ve Vysvětlivkách. Podle mého názoru by to bylo přehlednější.
No a závěr - oba pochopí pravou manželskou lásku, jejímž smyslem je obětovat se pro druhého.
Knize na kterou mě přivedla moje babička v době kdy mi bylo asi deset let, nechybí absolutně nic. Krásný i když trochu smutný příběh má úžasné také minimálně dvojí filmové zpracování.
Je to výkvět romantismu. Těžko bychom hledali romantičtější naivnější a prostší knihu než je tahle. A právě proto se řadí mezi vynikající klasiku, proto se sní setkáváme v povinné literatuře na středních školách. Upozorňuji že pokud jste muž či chlapec, či prostě žena co neuznává romantické zbytečnosti, tahle naivně romantická knížka plná duchovna nebude nic pro vás.
Mě tahle kniha svou prostotou naivitou a skromností uchvátila.
Příběh je velice napínavý a, aspoň pro mě, místy překvapivý. Díla Jane Austenové mi nepřipadají tak zajímavá a čtivá, ač se spolu s Brontëovou stále srovnávají. Janu Eyrovou rozhodně všem doporučuji.
Nádherný příběh vytrvalé lásky a odhodlání, který si snad každá dívka nebo žena zamiluje. Na Janě je sympatické, jak je pokorná a jak je oddaná své lásce. Silná ženská hrdinka.
Asi jako každá kniha napsaná v jiném století než je čtenář má i tahle jeden drobný problém, jazyk. Chvilku vám prostě trvá, než si na něj zvyknete. Ale stojí to za to!
Charlotte Bronte nádherně vylíčila tehdejší Anglii a situaci ve společnosti a vytvořila hrdinku, na kterou díky její povaze a chování rozhodně nejde zapomenout.
Dokázala také vyvážit děj tak, aby v něm bylo obsáhlé vše potřebné, ale aby na druhou stranu nebyl nudný. Velké zpestření najdeme v tajemnosti pana Rochestera a v sídle, ve kterém společně s Janou a služebnictvem žije. Kapitoly věnované právě sídle a jeho podivnosti, tak dílo částečně přibližují dobrodružnější literatuře či detektivním románům. Jana Eyrová patří mezi mé oblíbené romány, které bych doporučila každému. :-)