Tokijský ghúl je temný a atmosférický mix hororou a mafiánky. Hrdina se má stát svačinou jedné ghúlky, jenže díky souhře okolností ghúlka umírá, on je těžce zraněný... a aby přežil, jsou mu transplantovány orgány mrtvého montstra. Najednou jeho život prudce změní, není schopný jíst normální...
číst celé
Tokijský ghúl je temný a atmosférický mix hororou a mafiánky. Hrdina se má stát svačinou jedné ghúlky, jenže díky souhře okolností ghúlka umírá, on je těžce zraněný... a aby přežil, jsou mu transplantovány orgány mrtvého montstra. Najednou jeho život prudce změní, není schopný jíst normální jídlo, a postupně proniká do světa, ve kterém žijí ghúlové živící se lidmi a brutální policejní organizace, které po nich jdou.
schovat popis
Recenze
Díky manze si také můžu ujasnit některé informace o postavách a vím je na jistotu. Narozdíl od anime, kde se dá tápat (ale je to pochopitelné, když je dělané podle mangy a né naopak :)).
První díl byl příjemným rozjezdem zpět do světa ghoulů, tentokráte přes stránky mangy. Jsem zvědavá na další svazky.
Jen ten překlad názvu je, alespoň pro mě, přímo do očí bijící. Přeci jen jsem zvyklá na zvučného "Tokyo Ghoula" a né "Tokijského Ghúla". Ale to je jen vzhledový poznatek, který na konečném výsledku nic nemění. Asi jako "Tóka". :D schovat popis
Díky manze si také můžu ujasnit některé informace o postavách a vím je na jistotu. Narozdíl od anime, kde se dá tápat (ale je to pochopitelné, když je dělané podle mangy a né naopak :)).
První díl byl příjemným rozjezdem zpět do světa ghoulů, tentokráte přes stránky mangy. Jsem zvědavá na další svazky.
Jen ten překlad názvu je, alespoň pro mě, přímo do očí bijící. Přeci jen jsem zvyklá na zvučného "Tokyo Ghoula" a né "Tokijského Ghúla". Ale to je jen vzhledový poznatek, který na konečném výsledku nic nemění. Asi jako "Tóka". :D
Tato kniha vůbec neuráží kresbou, protože ta je bombová, jsou tu skvělé nakreslené emoce, u kterých se zastavíte. Samotnou knihu by jste mohli přečíst v mrknutím oka, ale proč se nepozastavit u každého obrázku a neužívat si tu detailní kresbu? :) Opravdu tu jsou často takové detaily, kterých by jste si nevšimli, kdyby jste nečetli kapku pomaleji.
A nemusíme se bát, že vás to nebude bavit, když už jste třeba anime viděli či mangy/komiksy moc nemusíte... Toto se četlo samo :D
Tokijský ghúl byla moje první manga, ale díky ní, jsem se zamilovala a rozhodně nebude poslední.
Hororová atmosféra je tam krásně vykreslená a to jsem si myslela, že u mangy se nebudu bát. A ona ta chvilka přišla, což jsem nečekala. Dokonce jsem chvílemi zadržovala dech, protože jsem byla napnutá jak struna.
První díl, je takové seznámení s Kanekim, se světem a s tím o se tam děje. Takže tam Kaneki často bědoval kvůli tomu, co se mu stalo. Přesto byl děj chytlavý a očekávám, že pokračování bude mnohem lepší.
Kaneki se mi zalíbil jako člověk. Možná proto, že byl knihomol a já jsem taky do knih blázen. Možná povahou, protože si stál za svými hodnotami i kdyby měl zemřít.
Jak jsem psala, tak tohle byla moje první manga, takže nemám s čím porovnávat, ale přesto se mi kresby líbily. I když jsem tam narazila na dvě okénka, ve kterých Kaneki vyzařoval emoce, které ale nepociťoval. To jsem si říkala, že každý by se tvářil jinak, ale zřejmě to byl úmysl.
Takže co na závěr? Horory mám ráda, proto jsem byla zvědavá na manga verzi a Tokijský ghúl splnil má očekávání. A jsem moc ráda, že bude vycházet čtyřikrát do roka, což je víc, než knihy. Takže čekání nebude dlouhé.
Scénář má dobrý, pevný a zajímavý základ. Celkem nechutné jsou scény, když se hlavní hrdina vrhá k ledničce a stále se snaží jíst normální jídlo. Někdy se mi chtělo zvracet. Fuj – kečup. Když pak experimenty zjistí, co mu vlastně nedělá zle od žaludku – to už jsem se válel smíchy pod židlí.
Ghúlové jsou děsivá monstra, která se přes den skrývají pod maskou obyčejných lidí a v noci vyrážejí do ulic, aby utišila svou touhu po lidském mase. Vysokoškolák Ken Kaneki si ale těchto věcí příliš nevšímá. Mnohem víc ho zajímá, jak dostat na rande krásnou slečnu, která se mu zalíbila. Rande však neproběhne tak úplně podle plánu, když Kaneki zjistí, že dívka je vlastně ghúl...
pod maskou obyčejných lidí
a v noci vyrážejí do ulic,
aby utišila svou touhu po lidském mase.
Co mě trochu v první knize překvapilo, byl fakt, že Ghúlové prostě existují a Tokio o nich ví. Čekal jsem spíš pomalý příchod těchto tvorů a postupné zvyšování jejich žracích orgií, ale opak je pravdou. Oni prostě jsou a ať se s tím čtenář vyrovná, jak sám uzná za vhodné.
Už teď mě to hodně baví a myslím si, ba jsem i přesvědčen, že určitě po docteni se pustil i do seriálu, protože jsem nadšený!
Jsem moc zvědav, jestli samotná kresba bude dobrá i v seriálu stejně jako je tady v sesitech. Doporučuji. ㊙️🈹🈲
Kresba je nádherná a přes celou sérii sledujeme psychický vývoj postavy Kena Kanekiho - poznáváme jeho minulost, rodinné zázemí a jeho postupný rozpad v něco naprosto jiného. Tento díl je skvělým začátkem série, který jsem si užívala od začátku až do konce.
Tokyo ghoul (ať už mangu nebo anime) bych zařadila mezi takové...základní, kterou prostě znají všichni :D
Ilustrace jsou výstižné, není možné nepoznat, co daná postava zrovna prožívá a musím ocenit i detaily, jsou zachycené stejně dobře jako celkový obraz knihy.
Rozhodně doporučuji :D
Manga začíná tím že Kaneki hlavní postava, měl být večeří pro jednoho ghula, který ho smrtelně zraní. Aby přežil je mu nevědomki voperován orgán od ghůla. A dál vám přeji příjemné čtení a připíjím šálkem kávy 😁. :)
“Never trust anyone too much, remember the devil was once an angel.” – Ken Kaneki.
Kaneki je mladý muž, kterému se během jedné noci obrátí celý život vzhůru nohama. Příběh mě opravdu bavil, byl zajímavý, děj byl naprosto okouzlující, stejně tak jako tvář Kanekiho.
Kresba byla opravdu geniální, každá emoce se jim zračila v očích.
Kresba TG je pěkná. Některé dialogy postav jsem si zvýraznila, jak se mi líbily. Určitě plánuju dočíst si celou sérii.
Příběh by se určitě nedal shodit ze stolu jako nudný, ale je docela otravné, že hlavnímu hrdinovi celou knihu pomalu docházejí souvislosti, které každý čtenář s inteligencí vyšší než vydlabaná tykev pochopí ihned. Předpokládám, že s dalšími díly se bude otravnost hlavního hrdiny snižovat, ale prozatím to zjišťovat moc nehodlám.
Díky manze si také můžu ujasnit některé informace o postavách a vím je na jistotu. Narozdíl od anime, kde se dá tápat (ale je to pochopitelné, když je dělané podle mangy a né naopak :)).
První díl byl příjemným rozjezdem zpět do světa ghoulů, tentokráte přes stránky mangy. Jsem zvědavá na další svazky.
Jen ten překlad názvu je, alespoň pro mě, přímo do očí bijící. Přeci jen jsem zvyklá na zvučného "Tokyo Ghoula" a né "Tokijského Ghúla". Ale to je jen vzhledový poznatek, který na konečném výsledku nic nemění. Asi jako "Tóka". :D